OBSAH
Je pokusem chopit se jevu z nepříhodnějšího hlediska v souhlasu s posledními poznatky, je testována tím, jak se její pomocí daří nějaký problém řešit. V případě astmatu je odklon od koncepce epizodického, záchvatového onemocnění s bronchospasmy. Pohlíží se na ně jako na CHRONICKÉ PERSISTUJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ JEHOŽ PODKLADEM JE ZÁNĚT (průduškového stromu). Léčba usiluje o kontrolu této nemoci. Astmatický záchvat vyžadující zásah PNP znamená selhání tohoto úsilí.
Klinické hodnocení tíže onemocnění Hodnocení posledních 12 měsíců
Lehké intermitentní astma: Dlouhá období bez příznaků (poměr ke dnům s příznaky alespoň 1:10). Dny PN jsou ojedinělé, pacient je schopen normální tělesné činnosti. Léčbu podle potřeby si může vyžádat astma vznikající po zátěži. Středně těžké intermitentní astma: Období, kdy se pacienti necítí dobře bývají častější než stavy bez příznaků. Obtíže jsou několikrát denně až týdně, pokud nedostanou odpovídající léčbu. Dny PN jsou časté, noční obtíže běžné a tělesná zátěž problematická. Je nutné pravidelné podávání středních dávek léků. Těžké celoroční astma Často každodenní obtíže. Nesnášejí normální tělesnu zátěž. Trvalá léčba ve vysokých dávkách. Sezónní astma V "dobré sezóně" pacient je klasifikován jako lehké intermitentní astma a ve "špatné" jako střední nebo těžké. Léčbu je třeba podle toho upravovat. Klinická tíže astmatu je něco jiného, než tíže jednotlivých exacerbací v průběhu onemocnění. Náhlé život ohrožující astma Jen malý počet astmatiků trpí ojedinělými, ale mimořádně těžkými záchvaty dušnosti, které vyžadují přijetí na jednotky intenzivní péče a zavedení podpůrného dýchání. V mezidobí mezi těmito těžkými stavy mohou být zcela bez potíží a nepotřebují léčbu. Vysoce riziková skupina s velmi obtížným vedením léčby. AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ PEF: Variabilita plicní funkce a reaktivity průdušek je nedůležitějším ukazatelem tíže astmatu a jejich hodnocení je nejlepší cestou ke kontrole nemoci. Doporučitelné je pravidelné domácí monitorování plicní funkce zejména u pacientů se závažnými projevy astmatu Pro ambulantní praxi se používá výdechoměr (peak flow meter) neboli píkfloumetr. monitorování plicní funkce není nutné nebo použitelné u malých dětí, lehkého intermite ntního astmatu.Průběžné dlouhodobé monitorování: těžké celoroční astma, náhlé život ohrožující astma i v době mezi záchvaty. Monitorování v době změn stavu: celoroční astma s kolísavou tíží, nejistý průběh astmatu, neupřesněná klinická tíže a neujasněná léčba, potvrzení diagnózy, průkaz účinnosti perorálních kortikosteroidů. Pro hodnocení stavu je důležité porovnání ranní a večerní hodnoty, tzv. variabilita PEF. Večerní hodnota je obvykle vyšší než ranní, ale významná je především variabilita jejich rozdílu. Variabilita PEF vyšší než 20% je již patologi cká.
Nevýhodou inhalačního podání léků dávkovacím aerosolem i práškovým dávkovacím inhalátorem v emergentním stavu je nutnost aktivní účasti ne-li přímo dovednosti pacienta. Vylepšení v tomto směru představuje SPACER, NEBULIZÁTOR, AMBUING. Nevýhodou perorálního podání v emergentním stavu je pomalý nástup účinku (u kortikosteroidů rozdíl téměř není). Podávání léků podle stupně nemoci :
Astma - pohotovostní plán léčby Pohotovostní plán léčby obsahuje:
Léky - Akutní astma, záchranná léčba Salbutamol: roztok k nebulizaci, dávkovací aerosol, nitrožilně. Terbutalin: roztok k nebulizaci, dávkovací aerosol, nitrožilně Fenoterol: roztok k nebulizaci, nitrožilně Ipratropium bromid: roztok k nebulizaci v kombinaci s b 2 mimetikem po 2-4 hod Aminophyllin: začáteční dávky nejvýše 250mg během 20 minut, dále udržovaací dávka 0,5 - 1,0 mg/kg/hod i.v. s kontrolou koncentrace v plazmě. Jestliže pacient byl již léčen theofylinovými přípravky, podat jen 0,5 - l,0 mg/kg/hod.
Přečtěte si publikaci ASTMA P.J.Barnes S. Godfrey a V.Špičáka, kterou vydala Martin Dunitz LTD, kde je seznam doporučené literatury a mnoho názorných obrázků. Jaroslav Gutvirth, MUDr. E.mail: jary@paru.cas.cz
|
