ASTMA

 

OBSAH

Definice

Je pokusem chopit se jevu z nepříhodnějšího hlediska v souhlasu s posledními poznatky, je testována tím, jak se její pomocí daří nějaký problém řešit. V případě astmatu je odklon od koncepce epizodického, záchvatového onemocnění s bronchospasmy. Pohlíží se na ně jako na CHRONICKÉ PERSISTUJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ JEHOŽ PODKLADEM JE ZÁNĚT (průduškového stromu). Léčba usiluje o kontrolu této nemoci. Astmatický záchvat vyžadující zásah PNP znamená selhání tohoto úsilí.

Pravidla léčby

  1. pacient a jeho rodina je partnerem při léčbě
  2. monitorování objektivním vyšetřováním plicní funkce ("peak - flow metr")
  3. omezit působení spouštěčů
  4. dlouhodobý léčebný plán a sledování
  5. plán a postup v léčbě akutních exacerbací
  • Při těžkém stavu: ADRENALIN 1 mg do 20 ml FR titračně nitrožilně (vyčkání 60 - 90 sec. na účinek. Současně aktivní prodýchávání kyslíkem AMBU vakem a obličejovou maskou (i malé objemy působí zřejmě v časné fázi na baroreceptory v dýchacích cestách a mohou reflektoricky bronchospasmus zmírnit). Beta mimetikum : dávky se sprejují pod obličejovou masku.
  • Stav ohrožující život - nemožnost vydechnout, mastupující cyanóza, neklid, bezvědomí - je na místě útlum i.v. diazepamem v dávce 10 - 20 mg, tracheální intubace a pomalé prodýchávání s vysokým přívodem kyslíku. Takto léčení mají největší prognostickou naději přežít katastrofický astmatický záchvat s nejmenšími neuropsychickými následky.
  • Náhlá anoxická zástava oběhu : neodkladná resuscitace.
  • Kortikosteroidy nemají v těchto záchranných postupech místo - jejich účinek je odložen s nástupem nejméně za 90 minut, často až za několik hodin.

Klinické hodnocení tíže onemocnění

Hodnocení posledních 12 měsíců

  1. počet dnů s příznaky astmatu trvajícími déle než 24 hodin vyžadujícími zvláštní léčbu
  2. bezpříznaková období delší než 4 týdny bez nutnosti léčby
  3. noční probuzení pro příznaky astmatu a jeho frekvence
  4. pracovní neschopnost a školní absence
  5. schopnost pacienta vyrovnat se vrstevníkům v běžné tělesné aktivitě
  6. typ a množství léků, které byly pravidelně denně používány
  7. používání úlevových léků

Lehké intermitentní astma:

Dlouhá období bez příznaků (poměr ke dnům s příznaky alespoň 1:10). Dny PN jsou ojedinělé, pacient je schopen normální tělesné činnosti. Léčbu podle potřeby si může vyžádat astma vznikající po zátěži.

Středně těžké intermitentní astma:

Období, kdy se pacienti necítí dobře bývají častější než stavy bez příznaků. Obtíže jsou několikrát denně až týdně, pokud nedostanou odpovídající léčbu. Dny PN jsou časté, noční obtíže běžné a tělesná zátěž problematická. Je nutné pravidelné podávání středních dávek léků.

Těžké celoroční astma

Často každodenní obtíže. Nesnášejí normální tělesnu zátěž. Trvalá léčba ve vysokých dávkách.

Sezónní astma

V "dobré sezóně" pacient je klasifikován jako lehké intermitentní astma a ve "špatné" jako střední nebo těžké. Léčbu je třeba podle toho upravovat.

Klinická tíže astmatu je něco jiného, než tíže jednotlivých exacerbací v průběhu onemocnění.

Náhlé život ohrožující astma

Jen malý počet astmatiků trpí ojedinělými, ale mimořádně těžkými záchvaty dušnosti, které vyžadují přijetí na jednotky intenzivní péče a zavedení podpůrného dýchání. V mezidobí mezi těmito těžkými stavy mohou být zcela bez potíží a nepotřebují léčbu. Vysoce riziková skupina s velmi obtížným vedením léčby.

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ PEF: Variabilita plicní funkce a reaktivity průdušek je nedůležitějším ukazatelem tíže astmatu a jejich hodnocení je nejlepší cestou ke kontrole nemoci.

Doporučitelné je pravidelné domácí monitorování plicní funkce zejména u pacientů se závažnými projevy astmatu Pro ambulantní praxi se používá výdechoměr (peak flow meter) neboli píkfloumetr.

monitorování plicní funkce není nutné nebo použitelné u malých dětí, lehkého intermitentního astmatu.

Průběžné dlouhodobé monitorování: těžké celoroční astma, náhlé život ohrožující astma i v době mezi záchvaty.

Monitorování v době změn stavu: celoroční astma s kolísavou tíží, nejistý průběh astmatu, neupřesněná klinická tíže a neujasněná léčba, potvrzení diagnózy, průkaz účinnosti perorálních kortikosteroidů.

Pro hodnocení stavu je důležité porovnání ranní a večerní hodnoty, tzv. variabilita PEF. Večerní hodnota je obvykle vyšší než ranní, ale významná je především variabilita jejich rozdílu. Variabilita PEF vyšší než 20% je již patologická.

 

Podávání léků

  • Inhalační cesta podání je vhodná pro:
    • b - 2 mimetika (s vyjímkou nespolupracujících malých dětí)
    • anticholinergika
    • kromony
    • kortikosteroidy
  • Perorální podání léku je vhodné pro:
    • b - 2 mimetika u malých dětí s lehkou formou astmatu
    • teofyliny podávané profylakticky
    • kortikosteroidy krátkodobé podané u akutního stavu
    • kortikosteroidy dlouhodobě u těžkých forem astmatu bez odezvy na předchozí inhalační kortikosteroidy.
  • Intravenózní podání
    • kortikosteroidy při léčbě těžkého astmatického stavu (není-li možné podání per os
    • Aminofylin, je li indikován pro astmatický akutní stav
    • b - 2 mimetikum, je-li indikováno pro akutní astmatický stav.

Nevýhodou inhalačního podání léků dávkovacím aerosolem i práškovým dávkovacím inhalátorem v emergentním stavu je nutnost aktivní účasti ne-li přímo dovednosti pacienta. Vylepšení v tomto směru představuje SPACER, NEBULIZÁTOR, AMBUING.

Nevýhodou perorálního podání v emergentním stavu je pomalý nástup účinku (u kortikosteroidů rozdíl téměř není).

Podávání léků podle stupně nemoci:

  1. inhalační krátkoúčinná b - 2 mimetika podle potřeby nejvíce 1x denně event preventivně před fysickou zátěží.
  2. Přidání léků kontrolujících astma : inhalační kortikosteroidy nebo inhalační kromony.
  3. a) velká dávka inhalačních kortikosteroidů b) b - 2 mimetika s prodlouženým účinkem.
  4. Přidání pravidelného podávání bronchodilatačních léků: *)
  5. pravidelné podávání kortikosteroidů per os
  1. *)
    • inhalační salmeterol, formoterol
    • retardovaný teofylin
    • inhalační bromid ipratropia
    • nebulizační bronchodilatační lék

 

Astma - pohotovostní plán léčby

Pohotovostní plán léčby obsahuje:

  1. ošetřující lékař - jméno, telefon, zařízení.
  2. pravidelnou medikaci s přesnými dávkami a způsobem užití.
  3. bronchodilatační lék, který má být použit v případě potřeby.
  4. útočná úlevová léčba v případě potřeby.
  5. charakteristika dobré kontroly astmatu - příznaky, PEF.
  6. indikace stupňů léčby podle příznaků nebo PEF
  7. jak postupně snižovat léky opři zlepšení stavu

Léky - Akutní astma, záchranná léčba

Salbutamol: roztok k nebulizaci, dávkovací aerosol, nitrožilně.

Terbutalin: roztok k nebulizaci, dávkovací aerosol, nitrožilně

Fenoterol: roztok k nebulizaci, nitrožilně

Ipratropium bromid: roztok k nebulizaci v kombinaci s b 2 mimetikem po 2-4 hod

Aminophyllin: začáteční dávky nejvýše 250mg během 20 minut, dále udržovaací dávka 0,5 - 1,0 mg/kg/hod i.v. s kontrolou koncentrace v plazmě. Jestliže pacient byl již léčen theofylinovými přípravky, podat jen 0,5 - l,0 mg/kg/hod.

 

Přečtěte si publikaci ASTMA P.J.Barnes S. Godfrey a V.Špičáka, kterou vydala Martin Dunitz LTD, kde je seznam doporučené literatury a mnoho názorných obrázků.

Jaroslav Gutvirth, MUDr. E.mail: jary@paru.cas.cz

zpět

uszs2d.gif (2175 bytes)

 

další témata na USZSCB: