Terapeutické postupy u akutních stenóz HCD v rámci PNP

Zpracoval: MUDr. I. Fanta

Akutní subglotická laryngitida


Virové onemocnění sezónního výskytu. Typická období – jarní a podzimní měsíce. Vyskytuje se i v zimním období, v létě je velmi vzácně. Může se vyskytovat i ve starším kojeneckém věku, nejčastěji ale mezi 1. a 5. rokem věku dítěte.

Anamnesa: většinou uniformní. Během dne buď zcela bez potíží, nebo jen nevýrazný respirační infekt (rýma, pokašlávání). Dítě jde večer spát zcela bez potíží, kolem 21. – 22. hodiny začíná být neklidné, objevuje se suchý dráždivý až štěkavý kašel, postupně nastupuje inspirační stridor, který se zvýrazňuje, nastupuje inspirační duš-nost. Celý tento průběh může, ale nemusí provázet teplota. V mírnějších případech tento stav spontánně odezní, aby se znovu projevil (většinou výraznější formou) kolem 4.- hodiny ranní.
 


Doporučený postup v rámci PNP:

  1.  již při prvním kontaktu s dispečinkem ZS je třeba rodičům poradit, aby dítě oblékli a šli sním k otevřenému oknu (na balkon, ven, apod.) a k dítěti poslat kompletní tým.V lehčím případě bývá při příjezdu ZS na místo dítě již bez dušnosti, stridor se objevuje jen při pláči, přetrvává štěkavý kašel (příp. teplota).
  2.  Starší děti , které jsou v dobrém stavu je dle uvážení lékaře ZS možno ponechat doma. Aplikuje dítěti Rectodelt 100 mg čípek p.r., podá Dithiaden 1 tbl. p.o. Rodičům doporučí zvýšenou bdělost a zajištění vlhkého chladného prostředí, kde bude dítě spát.
  3.  Menší děti (1/2-3 roky) vyžadují přinejmenším kontrolu na dětské ambulanci, častěji ale hospitalizaci V takovém případě, je indikované podání Rectodeltu, během transportu je s výhodou podat kyslík. V autě zásadně netopit (suchý, značně dráždivý vzduch). Dítě převážíme vždy s matkou, proto je předpokládaná poloha vsedě na klíně matky.
  4. Pokud je dítě při příjezdu ZS dušné, má zřetelný inspirační stridor, pak kromě Rectodeltu je plně indikované podání neředěného Adrenalinu 3-5 ampulí dle věku dítěte formou inhalace přes mikronebulizátor (je běžně v distribuci). Dítě inhaluje vsedě.
  5.  Je-li dítě těžce dušné, pak je nutná tracheální intubace na místě Je třeba mít na paměti, že použijeme tracheální rourku minimálně o 0,5 hodnoty nižší, než odpovídá věku. Intubace se provádí apnoickou technikou. Vzhledem k tomu, že k takovému výkonu je již nutné zajištění žilní linky, pak kortikoidy podáváme i.v. – metyl-prednisolon 4mg/kg pro dosi. Přesto, nejedná-li se již o stav výrazné hypoxie a ohrožení života, dop.nejprve inhalaci Adrenalinu, která mnohdy zcela odstraní nutnost intubace.
  6. Děti (mimo intubovaných) není nijak nutno tlumit (Apaurin, apod.) Pokud by se stav i přes zavedenou terapii zhoršoval, pak (opět mimo intubované) je tlumení naopak nevýhodné!!
  7. Pro přesné hodnocení stavu dítěte existuje tzv. Downesovo skore.




    Zdroj.: Pediatrie, Galén 2002, kap.4, Novák, I., Naléhavé stavy, str.49,50.
    Intenzívní medicína, Galén 2000, kap. 21, Klimovič, M., Fedora, M., Šeda, M., Pediatrická problemati-ka v intenzívní medicíně, str.352.
    JIRP DK-IPVZ Č.Budějovice – vlastní zkušenosti
     

Další články na http://www.uszscb.cz: