Giardia intestinalis / giardióza

 

Malárie

Falciparum: napadá erytrocyty ve každého stáří (je jako smrt - bere vsecko), proto je infekce mnohdy velmi těžká. Příznaky těžší infekce jsou při infekci více než 5% parazitovaných erytrocytů. Malárie vivax napadá jen retikulocyty, ovale jen starší krvinky, proto infekce těmito parazity není tak závažná.

Imunita: v endemických krajinách jsou zvýhodněny ty typy erytrocytů nebo hemoglobinu, které jsou v neendemických zemích vytlačeny funkčně vhodnějšími fenotypy (t.j. "normálními" erytrocyty a hemoglobiny). Právě pro vyšší resistenci krvinek k plasmodiím však tyto "nenormální" fenotypy - srpkovitá anemie, různé deficience G6 PD a možná stovky dalších zvýhodňují svého nositele. V endemických zemích probíhá infekce již od útlého věku, způsobuje mnoho úmrtí již v tomto věku ale ti, kteří se byli schopni vypořádat jsou již odolnější s malou pravděpodobností těžkého průběhu malárie. Na komplikovaném průběhu se podílí kromě stavu imunity též pozdní rozpoznání diagnózy. Cerebrální malárie, diseminovaná intravaskulární koagulopathie, black water fever (hemoglobinurie), jaterní dysfunkce jsou hlavními typickými představiteli komplikovaného průběhu.

Léky jsou užívány k různým režimům:

1. Supresivní léčba (chemoprofylaxe, "prophylactic treatment") má za cíl bránit plasmodiím napadnout erytrocyty. Zabrání vzniku nemoci, nezabrání preerytrocytární fázi. . Dávkování bývá 1x týdně.  Chlorochin je dosud lékem volby kromě oblastí, kde je k němu resistence falciparum. Chlorochin není 100% ochranou proti vivax. K supresivní léčbě se užívá chinin, chlorochin, hydroxychlorochin, amodiaquin, též Fansidar (kombinace sulfadoxinu s pyrimetaminem) a meflochin. Dva posledně jmenované v oblastech s resistencí. Pro vznikání resistence je oblastí, kde lze bezpečně užít prvních léků v pořadí včetně Fansidaru stále méně. Užití všech těchto režimů může být spojeno i s fatálními vedlejšími reakcemi (alergie a jiné).

2. Radikální léčba eradikuje všechny parazity - jaterní i erytrocytární stadia. je i prevencí relapsů infekce P. vivax a ovale, i když žádná léčba nezaručuje 100% bezpečnost. Používá se kombinace výše uvedených léků s 8 aminochinoliny (primachin). Léčba je zatížena zejména v malarických oblastech, kde je populace s deficitem G6PD, možností vznku hemolytické anemie, v těchto případech se podává nikoli 1 tbl denně po 14 dní ale 1 tbl týdně po 14 týdnů. Antirelapsová léčba v endemické oblasti má ostatně jen problematický význam.

 

Vývoj resistence p. falciparum k antimalarikům nutí ke stálému vývoji nových léků. Donedávna byla malárie v Africe nejačstější příčinou úmrtí na infekční nemoc, dnes je to -- hádejte!, malárie je druhá.

Lariam (mefloquin) - léčba vyhrazena pro chlorochin resistentní falciparum, děti nad 45 kg a dospělícelková dávka 1250 - 1500 mg, pro semiimunní osoby dávka do cca 1000mg. Dávka pro děti 25mg/kg (stav imunity nerozhoduje). Schema dávkování nad 60kg: 3-2-1 tbl v 6ti hodinových odstupech.

 

Trypanpsomosy : africká (brucei) americká (cruzi)

Leishmaniózy

Jako u mnoha jiných organizmů prochází klasifikace druhů vývojem. Rozlišují se klinické formy (kožní, viscerální), onemocnění v Novém a Starém světě má různý průběh, průběhy se liší i v různých populacích.

1977 byl izolován  ze zevního prostředí Streptomyces avermitilis (v Japonsku). V Merck laboratořích bylo zjištěno 8 přirozených, do té doby lidem neznámých   makrocyklických laktonů, které produkuje. Dále bylo zjištěno, že avermectiny ze skupiny B jsou potentními anthelmintiky a jsou toxické pro arthropoda. Pro komerční užití byly chemicky upravovány - tak vznikl ivermectin. (Na rozdíl od mnoha jiných anthelmintik je jeho objev a výroba  podobnější genezi antibiotik).

 

WEBovský počítadlo

---