Léčba těžké hypoglykemie 

v PNP: porovnání
intramuskulárního podání
glukagonu a intravenózního
podání glukózy.

Ze zahraniční literatury (volně podle [3])

Klinické konsekvence hypoglykemie sahají od lehké nevolnosti ke změnám chování, křečovým stavům komatu a případně i smrti. Hypoglykemie může mít na svědomí až 4% úmrtí IDDM pacientů [1]. Lehčí hypoglykemie je řešitelná včasným podáním Glukopuru v nápoji, pokud není k dispozici mírně pomaleji působí normální "řepný cukr". Těžká hypoglykemie s bezvědomím již vyžaduje zásah kvalifikované osoby k dosažení úpravy stavu. Běžným způsobem léčby v takovém případě je intravenózní podání glukózy, ta je podána i v případě suspektní hypoglykemie pokud není možné glykemii změřit. Alternativně efektivní metodou je intravenózní podání glukagonu [2]. Jejímu použití však brání cena (Glucagen inj l mg asi 700 Kč).

Intravenózní podání vyžaduje přítomnost lékaře. Obejít tuto nevýhodu by bylo možno aplikací intramuskulární. Srovnáním obou způsobů léčby se zabývala studie [3], ve které bylo hodnoceno 20 pacientů: 13 dostalo i.m. glukagon a 7 i.v. 50 ml 50% glukózy. Rozdělení bylo provedeno náhodným výběrem. Vědomí bylo hodnoceno - skóre: 0 - bdělý a orientovaný, 1= somnolentní, 2 = delirium (maximální odpověď po minimálním podnětu ale neorientovaný časem, místem, osobou), 3= stupor (minimální odpověď po maximální stimulaci například sternální masáž), 4 = koma (bez reakce). Po rozbalení preparátu, který byl v nerozeznatelných krabicích, probíhala studie jako otevřená (podávající již věděl jaký preparát podává). Byly pak zaznamenávány hladiny glukózy každých cca 5 minut do 20 minuty, pak po 30 minutách. Informovaný souhlas byl vyžádán po opětném nabytí vědomí, pacientům bylo po dosažení plného vědomí podáno jídlo nebo glukózu obsahující nápoj. Hladiny glykémie jsou v grafu. Do 20.minuty studie byly hladiny v obou skupinách významně rozdílné (viz graf). Pacienti, kteří dostali i.v. glukózu dosáhli skóre 0 (plné vědomí) do 120 sekund, po i.m. glukagonu do 16 minut. Všichni pacienti byli léčeni a ponecháni v domácím prostředí*).

Kdyby současně s voláním ZS byl pacientovi v komatu podán poučeným laikem i.m. glukagon, mohlo by dojít ke srovnatelně rychlému nabytí vědomí. Jistě jsou situace, ve kterých by se pacientovi to, že má u sebe glukagon a poučeného laika, mohlo velmi hodit.

graf vyjadřuje glykemii v čase podle podaného léku

Literatura:

 

1. Tunbridge WM. Factors contributing to deaths of diabetes under 50 years. Lancet 1981;2(8246):569-572.

2. Tattertall R. How common is death from insulin-induced hypoglycaemia? In:Ferderlin K,Keen H, Mehnert H(eds).Hypoglycaemia and human insulin.Stuttgart:georg Thiemes Verlag 1991;15-23.

3. Carstens S,Sprehn M. Prehospital treatment of severe  hypoglycaemia: a comparison of intramuscular glucagon and intravenous glucose. Prehospital and disaster medicine Vol.13 A 2-4 April-December 1998;45-50.

 

 

*) hypoglykemičtí pacienti užívající PAD vyžadují hospitalizaci.

J.Gutvirth

 

další témata na USZSCB: